Na počátku byla bitva

1.07.2020 - 4.10.2020

Výstava připomíná letošní 400. výročí bitvy na Bílé hoře, která se odehrála dne 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy. Na bitevním poli se tehdy střetla česká stavovská armáda s katolickou armádou císaře Ferdinanda II. Štýrského. I přes značnou taktickou převahu stavů nakonec zvítězila císařská strana. Bitva na Bílé hoře se stala důležitým dějinným mezníkem, jelikož ovlivnila historický vývoj českých zemí na dalších 300 let. Poprava vybraných provinilců označených za hlavní aktéry stavovského povstání na Staroměstském náměstí dne 21. června 1621 je pravděpodobně nejznámější důsledek bitvy na Bílé hoře, nebyla však zdaleka důsledkem jediným.

Dalším způsobem potrestání byla konfiskace majetku osob zapletených do stavovského povstání. Konfiskace velkou měrou zasáhly předbělohorského vlastníka břeclavského panství Ladislava Velena ze Žerotína (*1579), přestože nevěnoval tomuto panství příliš pozornosti, soudobými prameny byl nazýván „Břeclavským“. Ladislav byl aktivně zapojen do stavovského povstání, není tedy divu, že byl břeclavský zámek a okolní obce několikrát napadeny císařskými přívrženci. Po skončení bitvy na Bílé hoře byl Ladislav Velen ze Žerotína vítěznou stranou označen za původce stavovského povstání na Moravě a ve své nepřítomnosti následně odsouzen k smrti a ztrátě majetku. Bitva na Bílé hoře definitivně ukončila panování rodu Žerotínů na břeclavském panství.

Bělohorskou porážkou byl zpečetěn také osud novokřtěnců. Náboženská tolerance moravských stavů umožnila takzvaným habánům, dlouhodobé usazení na svých panstvích, na která přicházeli po roce 1526, kdy odešli z jižního Německa a Švýcarska. Také toto náboženské uskupení bylo nuceno opustit české země po roce 1620. Morava tak přišla o výborné řemeslníky, zemědělce, vinaře a výrobce unikátní keramiky.