Historický vývoj instituce a sbírkotvorná činnost

Městské muzeum a galerie v Břeclavi, založené jako příspěvková organizace města Břeclavi v dubnu 1995, patří mezi naše nejmladší muzea. Vlastní počátky muzejnictví však spadají již do období Československé republiky, konkrétně do roku 1928, kdy z iniciativy představitelů českého národního života v Břeclavi byl založen Muzejní a vlastivědný spolek. Ten vlastně navazoval na aktivity městské rady, podporující shromažďování sbírkových předmětů a archiválií, vztahujících se nejen k vlastnímu městu, ale i k okolním obcím. O významu a potřebě založení městského muzea svědčí mimo jiné dopisy Aloise Jiráska a Antonína Vaška, adresované břeclavské radě ve věci městského muzea.

Ustavující schůze muzejního a vlastivědného odboru při osvětové besedě se konala 23. března 1928 a na ní byl v hrubých rysech stanoven program příští činnosti. Usneseno bylo i podání žádosti o subvenci 2 000 Kč u ministerstva školství a národní osvěty pro pořádání propagačních přednášek a vydávání muzejního věstníku. Jednateli bylo uloženo obstarat stanovy některých krajských muzeí, aby na jejich základě mohly být pořízeny stanovy muzejní společnosti v Břeclavi. Příkladem sloužilo především Vlastivědné muzeum v Olomouci a po úředním schválením stanovy vydává břeclavská tiskárna Vladimíra Chlandy.

První valná hromada již samostatného muzejního spolku se uskutečnila ještě 16. října téhož roku a předsedou byl zvolen ing. Jan Noháč, místopředsedou pak ing. Rudolf Zaoral. Oba zvolení funkcionáři již řadu let patřili mezi přední představitele kulturního a společenského života ve městě.

Nadšená i fundovaná práce členů spolku, několikrát oceněná zemskou dotací, byla násilně přerušená rokem 1938. Po záboru města německým vojskem byli funkcionáři i členové spolku rozehnáni a sbírky ponechány bez jakéhokoliv zodpovědného správce na úřadě, část si jich členové rozebrali domů.

Opětovné snahy znovu založit muzeum v Břeclavi se projevily po ukončení druhé světové války. Od 1. ledna roku 1948 se pod názvem Městské muzeum v Břeclavi stalo členem Svazu československých muzeí. Bohužel po roce 1961 došlo v oblasti muzejnictví k výrazným změnám. Muzeum v Břeclavi se nejprve stalo článkem v síti okresních muzeí a řídilo se plánem rozvoje muzejní práce, který vypracovalo Vlastivědné muzeum v Mikulově, posléze však muselo zcela zaniknout. Z dohody, přiložené k zápisu o předání břeclavského muzea, vyplývá, že sbírka zbraní obsahovala 209 kusů, sbírka přírodovědecká (zoologická a entomologická) 50 kusů, sbírka numizmatická 962 kusů, sbírka archeologická celkem 160 kusů, sbírka národopisná (kroje, keramika, výšivky, obrazy, nábytek) 357 kusů. Sbírka čítala celkem 1 738 položek, oceněných na 38 300 korun, knihovna včetně starých tisků obsahovala 510 svazků v hodnotě 17 300 Kčs.

Teprve nová společenská situace vedla v roce 1992 k opětovnému ustavení Muzejního spolku v Břeclavi s cílem obnovit tradice muzejní práce a postavit je na pevný základ vybudováním profesionálního zařízení. Ke konkrétnímu naplnění snah několika generací vlastivědných pracovníků došlo počátkem roku 1995. 17. ledna vydalo město Břeclav zřizovací listinu příspěvkové organizace „Městské muzeum a galerie Břeclav“, které fakticky existuje od 1. dubna téhož roku, kdy začalo postupně naplňovat základní muzejní funkce sbírkotvorné, tezaurační a prezentační, se zaměřením na archeologii, historii a etnografii.

Hlavní budova muzea se do roku 2007 nacházela v prostorách bývalé židovské školy, postavené koncem 80. let 19. století. Nyní se výstavní sál a kanceláře pracovníků instituce nachází v prostorách zrekonstruovaného objektu pod vodárnou.

V roce 2000 byla předána do užívání muzea náročně zrekonstruovaná synagoga, pocházející z 80. let 19. století, dílo významného vídeňského architekta M. Fleischera. V současnosti je památkově chráněná budova využívána jako následné pracoviště muzea s kanceláří odborného pracovníka, půdním depozitářem fondu textilu, fotoarchivu, tisků a ostatních dvojrozměrných materiálů. V ženské části synagogy je od 10. prosince 2009 instalována stálá expozice „Židovská Břeclav“.

Poslední objekt patřící do správy muzea je bývalý lichtenštejský lovecký zámeček Pohansko, postavený podle projektu architekta Josefa Hardmutha v letech 1811 až 1812. Po zahájení výzkumů na zdejším velkomoravském hradisku v roce 1958 zde byly postupně umístěny expozice mapující výsledky archeologických prací. Po provedení rozsáhlých opravných prací v první polovině 90. let byla v roce 1997 znovu otevřena, a to ve dvou sálech, stálá archeologická expozice nazvaná „Slovanský památník Pohansko u Břeclavi“ a v exteriérech zbudována naučná stezka s panely, ošetřeny základy kamenného kostela a probíhá budování muzea v přírodě. V půdních prostorách zámečku je dále umístěn depozitář katedry archeologie FF MU Brno (nálezy z výzkumu hradiska), archeologický depozitář muzea a v přízemí potom byt správce a nezbytné sociální zařízení pro návštěvníky. V roce 2010 bude otevřena nová stálá expozice, opět věnovaná slovanské archeologii.

Městské muzeum a galerie Břeclav v současnosti spravuje muzejní sbírku čítající téměř 30 000 sbírkových předmětů. Zastoupeny jsou sbírkové fondy – archeologie, galerie, fotoarchiv, historie a etnografie. Hlavní sbírkotvorná pozornost je soustředěna na lidovou kulturu Podluží a regionální historii.