Rodina Kuffnerů – vídeňská větev

Výrazného ekonomického i společenského úspěchu dosáhla taktéž větev vídeňská. U kolébky prosperity v hlavním městě habsburské monarchie stál Ignaz Kuffner (22. 4. 1822 – 23. 3. 1882), který spolu s bratrancem Jacobem v roce 1850 kupují menší pivovar v Ottakringu (dnes 16. vídeňský obvod) a během několika desetiletí z něj dělají věhlasný podnik, přičemž nezapomínají ani na otázky sociální a politické. Zejména Ignaz proslul výrazným sociálním cítěním a zájmem o postavení nemajetných vrstev společnosti. Nechal postavit špitál, zajišťoval finanční pomoc chudším obcím a v této politice pokračoval i po svém zvolení starostou Ottakringu v roce 1869. Zakládá nadaci pro vzdělávání, první jídelnu pro dělníky, vybavuje školní knihovnu, rozděluje deputátní dřevo nejpotřebnějším a v neposlední řadě věnuje poměrně velkou finanční částku na podporu židovské víry. Roku 1878 byl tento dobrodinec chudých – jak býval nazýván – povýšen císařem Františkem Josefem I. do šlechtického stavu. O sepětí s rodným městem i o vědomí, kde jsou kořeny jeho rodiny, svědčí jeho přání být pohřben na břeclavské židovském hřbitově. Poslední spočinutí nalezl v honosné novorenesanční hrobce v severovýchodním rohu areálu.

V rodinné politice pokračoval i jeho nejstarší syn Moritz Edler von Kuffner (30. 1. 1854 – 5. 3. 1939), poslední starosta Ottakringu. Kromě vedení podniku (roku 1905 pivovar přeměňuje na akciovou společnost) a filantropii se věnoval i filozofii, výtvarnému umění, proslul jako propagátor rakouského alpinismu a zapálený amatérský astronom. V jeho městském paláci naproti pivovaru Ottakringer, reprezentativním sídle rodiny Kuffnerů postaveném v historizujícím slohu konce 19. století, se při četných společenských večírcích setkávali představitelé nejvyšší vídeňské politické a intelektuální vrstvy. Bylo tu možno vidět jak vídeňského arcibiskupa, tak vrchního rabína. Za Moritzův nejtrvalejší odkaz městu Vídni lze jistě považovat dosud existující Kuffnerovu hvězdárnu, první soukromou hvězdárnu v monarchii. Od začátku ji vedli významní vědci a astrofyzikové a několikrát držela světový primát ve vybavení observatoře. Dodnes je v činnosti i stipendijní nadace Moritze a Elsy Kuffnerových pro chudé studenty.

Vzrůst nacismu v Rakousku donutil Moritze Kuffnera k prodeji svého podnikatelského impéria a i rodinou odjíždí přes Československo v srpnu 1938 do švýcarského Curychu, kde o rok později umírá. Vyhnout se protižidovské mašinérii se však nepodařilo všem členům vídeňské větve rodiny, a tak i jejich jména nacházíme v Terezínské pamětní knize.

Autor článku: PhDr. Alena Káňová