Rodina Kuffnerů – větev slovenská

Největšího věhlasu a společenského postavení dosáhl zakladatel slovenské větve – Karl Kuffner (25. 7. 1847 – 12. 11. 1924), druhorozený syn Jacoba Kuffnera. Jako dvouletý se stěhuje s rodinou z rodné Břeclavi do Vídně, kde otec získává podíly v pivovarech v Ottakringu (dnešní 16. vídeňský obvod) a později v Oberdöblingu (dnešní Döbling – 19. vídeňský obvod). Po absolvování střední školy pokračuje ve studijním úsilí vrcholícím dosažením vysokoškolského diplomu s technickým zaměřením a poté přebírá správu nově založeného rodinného cukrovaru v Magyardiószegu, dnešním slovenském Sládkovičově.

Karl Kuffner byl velký zastánce intenzivní výroby v zemědělství a potravinářském průmyslu a stal se jedním z průkopníků zavádění nejmodernějších metod a technických vynálezů do podnikání. Osobně si nechal patentoval několik nápadů na zlepšení technologie zpracování cukrové řepy. Pod jeho vedením vnikl v Magyardiószegu soukromý zemědělský výzkumný ústav, zabývající se rostlinnou a živočišnou výrobou. Na tomto pracovišti se odborníci v oblasti rostlinné soustředili na šlechtění cukrové řepy, pšenice a kukuřice (nejvíce pozornosti si získal nový druh pšenice tzv. diósecký goliát), v oblasti živočišné pak byla známá a po celých Uhrách užívaná tzv. diósecká metoda chovu a výkrmu dobytka.

Jeho cukrovar a doprovodné hospodářské statky se stávají ukázkovým moderním podnikem vybaveným telefonickým spojením, úzkokolejnou dráhou na svoz cukrové řepy a dalšími technickými vymoženostmi. Mezi četnými návštěvami, jež sem zavítaly, vyniká zejména prestižní host – habešský princ Belay s doprovodem v roce 1914.

Karl však v duchu rodinné tradice nezapomíná ani na filantropii, svoji podporu věnuje především dětem z chudých rodin, pravidelně připívá nemalými částkami na rozvoj místního školství a v neposlední řadě se podílí i na záchraně historických památek v regionu. Za své celoživotní dílo a zásluhy byl v roce 1896 povýšen do šlechtického stavu s predikátem „de Diószegh“. Hodnost uherského barona (s právem užívat titul pro celou rodinu) potom získává o osm let později. Cestu do vysoké společnosti tehdejší monarchie mu otevřel i sňatek s hraběnkou Marií von und zu Firmian (pocházející z vyšší jihotyrolské šlechtické rodiny), kvůli němuž však opouští izraelitskou víru. Jediný syn Raoul se již více než podnikání věnuje cestování, svým uměleckým sbírkám a ostatním zájmům a jeho odchodem do Spojených států amerických koncem 30. let minulého století končí i éra působení Kuffnerů na Slovensku.

Autor článku: PhDr. Alena Káňová