Břeclavští Židé za druhé světové války

Tragický závěr staleté existence židovského osídlení Břeclavi přinesly hrůzy nacistické rasové genocidy v letech druhé světové války. Velká část obyvatel včetně Židů opustila město ihned po podepsání mnichovského diktátu. Krátce po zabrání Břeclavi nacistickým vojskem (8. října 1938) byli zbylí obyvatelé izraelitského vyznání v počtu asi 100 osob německými bezpečnostními orgány násilně vystěhováni na novou státní hranici u obcí Hrušky a Lanžhot. Zde potom několik týdnů přežívali v nevlídných podmínkách pod širým nebem a vstup na území tzv. druhé republiky jim byl umožněn teprve v půli listopadu téhož roku. Většina byla odvezena do židovského uprchlického tábora v Ivančicích u Brna.

V bývalé ivančické koželužně židovského podnikatele Sinaibergera byli potom břeclavští Židé spolu s ostatními židovskými uprchlíky ze zabraného území internováni až do března roku 1942. Příchod R. Hendricha do Prahy 27. září 1941 měl mimo jiné urychlit realizaci schválených nacistických plánů na likvidaci rasově nežádoucích skupin obyvatelstva. Od konce listopadu tohoto roku bylo uvedeno do plného provozu ghetto v Terezíně, kam měli být postupně shromážděni všichni Židé z Čech a Moravy. Dle nacisty vypracovaného „konečného řešení“ se osud drtivé většiny břeclavských Židů naplnil v nejbližších měsících. Čtyři transporty přemístily všechny internované židovské vězně z Ivančic do sběrného tábora v Brně na Merhautově ulici, kde se mj. nacházeli i další Židé z Břeclavi. Odtud již vedla přímá cesta do zmíněného koncentračního ghetta v Terezíně. Ještě v roce 1942 byla většina břeclavských Židů transportována z Terezína do vyhlazovacích táborů na východ. Osvětim, Majdanek, Sobibor, Treblinka, Izbica, Lodž, Piaski jsou jejich poslední místa.

Po ukončení druhé světové války v roce 1945 již nedošlo v Břeclavi k obnovení židovské náboženské obce. Většina přeživších Židů se postupně z Československa vystěhovala a svůj nový domov našla zejména ve Státě Izrael. Zde také až do 90. let minulého století se pravidelně scházeli bývalí břeclavští Židé na vzpomínkové tryzně u mohyly v čs. pamětním lese v judejských horách. Zaniklá židovská obec Břeclav je zmíněna i v  památníku obětí a hrdinů holocaustu Jad Vašem v Jeruzalémě.

Vůdčí osobností a neúnavným organizátorem setkávání s původní vlastí byl JUDr. Hanuš Weigl (1912–2009), břeclavský rodák a prezident Sdružení československých Židů v Izraeli.

Autor článku: PhDr. Alena Káňová