Židé v Břeclavi v období 1. republiky

Během 1. světové války našlo v Břeclavi dočasný azyl několik tisíc židovských uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na válečných bojištích padlo 17 příslušníků břeclavské židovské obce. V roce 1921 se při sčítání obyvatelstva přihlásilo k židovské národnosti 718 z celkového 12 500 obyvatel a v roce 1930 v důsledku židovské migrace do větších měst klesl jejich počet na 589 z celkového počtu 13 689 obyvatel. Měnila se i skladba židovského obyvatelstva – v matrikách zapisující sňatky najdeme více něž polovinu ženichů pocházejících mimo Břeclav (v podstatě jsou zastoupeny různé židovské náboženské obce na Moravě, ale i v Čechách, Slovensku a Rakousku). Objevují se tedy jiné židovské rodiny a zřetelně ubývá starousedlických jmen. K výrazné proměně došlo i ve skladbě povolání. Vedle tradičního podnikání v cukrovarnictví a potravinářském průmyslu (velkoprůmyslník, statkář) a vedle zaměstnanců železnice se objevují nové profese – rolník, řemeslník, drogista, bankovní úředník, zástupce pojišťovny, městský zvěrolékař aj. Častější je též zaměstnávání židovských žen, zejména v obchodní a řemeslné sféře – obchodní příručí, komptoristka, pokladní v hotelu, dámská krejčová, soukromá úřednice.

Většina židovských obyvatel Břeclavi se naplno zapojila i společenského, kulturního a sportovního dění nové Československé republiky. Židovští chlapci a dívky tvořili nezanedbatelnou část studentů břeclavského státního reálného gymnázia, objevují se ve studentských spolcích a kroužcích. Významných úspěchů dosáhla židovská mládež i na poli sportovním. Aktivní byl zejména tělovýchovný oddíl Makkabi Břeclav, který navázal na činnost Jüdischer Turnverein Lundenburg, založeného v roce 1913. Spolek se představoval podle stanov jako nepolitický a byl otevřen ženám i mužům starším 17 let a hlásícím se k židovství. Jeho činnost se úspěšně rozvíjela a v roce 1925 se v Břeclavi dokonce uskutečnila československá makabiáda, tj. celostátní setkání a soutěže židovských sportovců. V mikulovském archivu jsou uloženy i zajímavé návrhy spolkového praporu z roku 1924, a tento návrh – prapor v bílé a modré se zlatým nápisem v latince a hebrejštině s Davidovou hvězdou – se podařilo ještě v témže roce realizovat a přestavit veřejnosti. Dnes je prapor dochován jako jeden ze tří břeclavských židovských předmětů ve sbírkách pražského Židovského muzea.

Své zastoupení měli Židé také v činnosti Slováckého veslařského klubu, vedle funkcionářů to byli především trenér olympijské osmiveslice z roku 1936 Karel Helfgott (1889–1964) a úspěšný kormidelník Bedřich Juker (1912 – 194?).

Autor článku: PhDr. Alena Káňová