Stálá expozice Židovská Břeclav a výstava fotografií
J. Klenovského "Židovské památky na Moravě"

Termín: 10.12.2009 (zahájení v 18:00 hodin)

Místo konání: Městská synagoga

Záznam z akce: zhlédnout video zde a nebo fotogalerii zde

Od 10. prosince 2009 je v prostorách břeclavské synagogy instalována stálá expozice s židovskou tématikou. Výstava v ženské galerii bývalého templu chce připomenout, že neodmyslitelnou součástí historie Břeclavi dlouho byla i židovská komunita, formující nejen hospodářský, ale i kulturní, společenský a politický život města. Počátky této komunity můžeme doložit do 14. – 15. století a konec její staleté existence přivodily tragické události 2. světové války.

Úvodní panelová část stručně seznámuje návštěvníky se základní charakteristikou židovského náboženství a historie (židovské svátky, obřady, rituály, způsob stravy, odívání aj.). Panely věnované vlastním dějinám Židů v Břeclavi potom připomínají nejstarší středověké osídlení (první zmínka z r. 1414), vývoj židovské čtvrti tzv. ghetta. Velká pozornost je v tomto historickém exkurzu věnována 19. století, tedy období největšího rozmachu židovského osídlení. Počet obyvatelstva vzrůstal zejména po roce 1848, kdy židovské obyvatelstvo získalo plná občanská práva a svobody a byla zřízena samostatná politická židovská obec trvající do roku 1919. Výstava vyzdvihuje i vůdčí úlohu rodiny Kuffnerů, která svým významem překročila nejen rámec původního lichtenštejnského panství, ale sehrála i výraznou úlohu v hospodářském rozvoji habsburské monarchie, zejména v odvětví cukrovarnictví. Za tento přínos říši získalo několik členů rodiny i šlechtické tituly. Postupně jsou v expozici představeny všechny tři hlavní rodové linie – břeclavská, vídeňská a slovenská.

Samostatné panely jsou dále věnovány i židovské architektuře a dochovaným památkám – synagoze, areálu hřbitova a zbytku bývalého ghetta. Historie židovské komunity ve 20. století zachycuje aktivní začlenění jejich příslušníků do společnosti nově vzniklé Československé republiky – účast v různých společenských, kulturních i sportovních spolcích, bohužel však končí nejtragičtější kapitolou židovské historie, událostmi holocaustu. Závěrečný soudobý fotomateriál přeživších břeclavských Židů ukazuje, že židovská historie se dnes již nepíše v městě Břeclavi, ale ve Státě Izrael. Pohnuté osudy jednotlivých obyvatel i celé židovské obce pak zachycují i panely věnované Lednici a Podivínu, které s Břeclaví sdílely podobnou historickou zkušenost. Z těchto obcí se podařilo uchovat část liturgických i osobních předmětů a tato tzv. judaika (modlitební řemínky, svitky Tóry, modlitební knihy aj.) jsou též součástí výstavy.