Slavnostní „červený kabátek“

Ke slavnostnímu kroji pro svobodné mládence na Podluží neodmyslitelně patří i kabátce z krátce střiženého sukna v barvě bílé, modré nebo černé „ratyňáky", odlišující se v jednotlivých částech regionu střihem a mírou ozdobení. Ratýnový kabátek nosili chlapci při chladnějším počasí a k zábavám „přes pole" k několika variantám nohavic - k vyšívaným červenicím, koženicím (vyrobeny z jelení kůže nebo kozinky v barvě žlutavě bílé), látanicím (nohavice pošité záplatami z kůže, které se později začaly ozdobně tvarovat a zoubkovat), velmi zřídka potom i k plátěným třaslavicím. Tou nejslavnostnější, přímo obřadní variantou kabátků byl a stále zůstává tzv. "červený kabátek", typický pro jihozápadní část Podluží (Stará Břeclav, Ladná, Poštorná, Charvátská Nová Ves, Hlohovec a Lanžhot). Podle dochované fotografie jej však mají oblečeni i chlapci z Tvrdonic při Národopisné výstavě v Praze roku 1895. Kabátek je vyroben z jasně červeného sukna (podobně jako u červenic), které nahradilo původní fialové, zaniklé již v druhé polovině 19. století. Vzadu je v kříži výrazněji navrapený, přední část je ukončena přilehle k bokům, límec vzadu je potom sestřižen do špice. Oděv existoval ve čtyřech variantách. Ty starší byly větší délky, zdobeny tmavě modrým šňůrováním vpředu, vzadu, na límci a na rukávech. Zapínaly se pěti poutky (čamarami) zhotovenými z modrých šňůr na levé straně, na straně pravé potom kovovými gombíky s oušky (celkem bylo našito na obou předních dílech 20 kusů). Gombíky dále zdobily i rukávy. Pod krkem se kabátek zapíná na kovový háček. Tomuto popisu odpovídá i sbírkový předmět na fotografii - pochází z Poštorné kolem roku 1910.

U novějších typů se objevuje v levé horní části malá kapsička obšitá „cifrováním". Postupně se přidává zdobení barevnou výšivkou a co se týče délky, kabátek se zkracuje a střihově přibližuje ratyňákům. Gombíkové zapínání je nahrazeno fazulovitými knoflíky z modrých šňůr. Takové zhotovoval například lidový krejčí z Ladné Štěpán Mlátilík ještě ve 40. letech minulého století. Kabátky se nosily a nosí na svatby, pohřby a do kostela na významné mše (při držení fakulí na Štěpána a na Nový rok). V současné době byly červené kabátky nově zhotoveny např. pro potřebu národopisného souboru „Břeclavan" podle druhého muzejního exponátu ze Staré Břeclavi z roku 1936.

Autor článku: PhDr. Alena Káňová