Historie Židů v Čechách a na Moravě

30. března byla v hlavních prostorách břeclavské synagogy zpřístupněna panelová výstava s názvem „Historie Židů v Čechách a na Moravě“. Návštěvníci tak mají nyní jedinečnou možnost seznámit se s dějinami významné náboženské komunity na našem území a zároveň doplnit tyto poznatky i o historii regionální, a to prostřednictvím již otevřené stálé expozice břeclavského židovství.

Panelová výstava je připravena odbornými pracovníky Židovského muzea v Praze a vychází z jejich sbírek a stálých expozic. Na základě dokumentace významných architektonických památek, vzácných archiválií, rukopisů a fotografií dochovaných cenných předmětů z židovských náboženských obcí, výstava provede zásadními etapami a událostmi, které formovaly a určovaly život židovské menšiny u nás. Úvodní a závěrečné panely jsou zaměřeny na konkrétní historická období (středověk, novověk, doba emancipace, předválečné Československo, holocaust), ostatní se snaží poskytnout hlubší pohled na jednotlivé témata židovského života a historie (samospráva, povolání a hospodářská činnost, ghetta, tradiční kultura a školství, antisemitismus a diskriminace Židů). Samostatná pozornost je věnována i pražskému židovskému městu a jeho památkám, v čele se Staronovou synagogou z poslední čtvrtiny 13. století a židovskému hřbitovu s renesančním náhrobkem rabína Löwa.

20. století znamenalo jak etapu klidného soužití Židů a zapojení se do hospodářského, politického a kulturního života samostatné Československé republiky, tak i moderní český antisemitismus tzv. druhé republiky a nejtragičtější období v židovské historii – holokaust. Nacistickou genocidu (hebrejsky šoa „zničení“) nepřežilo na 80 000 českých a moravských Židů, mezi nimi i takové významné osobnosti jako básník Jiří Orten, skladatel Pavel Haas či spisovatel Karel Poláček. Závěr panelové výstavy připomene nelehkou situaci židovských obyvatel v poválečném Československu, masové vystěhování většiny přeživších Židů do nově ustanoveného Státu Izrael (14. 5. 1948) a nahrazení tradičního antisemitismu novým pojmem – antisionismem. Tak např. v procesu se „spikleneckým centrem Rudolfa Slánského a spol.“ v roce 1952 bylo za podporu sionistických organizací a Izraele odsouzeno jedenáct Židů, devět z nich popraveno, stovky dalších byly uvězněny nebo ztratily zaměstnání. Tato politika pokračovala v roce 1953 likvidací většiny židovských obcí, jejíchž činnost byla po válce obnovena. Zbývající obce byly podřízeny přísnému státnímu a stranickému dohledu. Teprve rok 1989 přinesl židovským občanům možnost svobodně rozvíjet svůj náboženský a kulturní odkaz.

Výstava „Historie Židů v Čechách a na Moravě“ bude v břeclavské synagoze otevřena do 20. června tohoto roku a doporučujeme ji jako velmi vhodnou i pro školní kolektivy, které ji mohou shlédnout s průvodcovským komentářem. Prosíme zájemce o rezervování termínu na čísle 736 274 570.

Autor článku: PhDr. Alena Káňová