Muzeum a galerie

V rámci doplňkové činnosti pořádá Městské muzeum a galerie Břeclav pravidelné kulturní a vzdělávací akce, galerijní výstavy a jinak společensky přínosné akce sloužící široké veřejnosti. K těmto účelům jsou využívány objekty, které má muzeum od zřizovatele svěřeny do své péče. Jedná se o následující objekty:

• Budova sídla MMG Břeclav na ul. Dukelských hrdinů 2747
• Budova Židovské synagogy v Břeclavi na ul. U Tržiště
• Objekt Lichtenštejnského zámečku Pohansko u Břeclavi.

Číst dále: Kde nás najdete - Muzeum a galerie

Synagoga

Když starší synagoga z roku 1697 ve 2. polovině 19. století nestačila rostoucím prostorovým nárokům obce, nahradil ji v roce 1868 nový templ pořízený nákladem židovského starosty Davida Kuffnera. O dvacet let později jej renovoval významný vídeňský architekt Max Fleischer v novorománském slohu s použitím maurských prvků v interiéru. Synagoga je dvoupodlažní halová budova se sedlovou střechou. Pohledový důraz je kladen na řešení vstupního severozápadního průčelí s kruhovým motivem, kamenným desaterem a dvěma věžičkami na krajích. Dvojicí bočních vchodů se po užších schodištích vchází na ženskou tribunu, kterou nese deset štíhlých litinových sloupků ukončených dórskými hlavicemi. Prostor haly završuje plochý trámový strop s působivou výmalbou. Interiér sálu osvětlují mohutné dekorativní lustry, k elektrifikaci synagogy došlo kolem roku 1930.

Synagoga byla k bohoslužebným účelům využívána do začátku okupace, celé půlstoletí pak sloužila jako skladovací prostory. Po celkové náročné rekonstrukci v letech 1997–1999 slouží jako výtvarná galerie, koncertní sál a dějiště společenských akcí. Zpřístupnění veřejnosti a odhalení kamenné pamětní desky zaniklé břeclavské židovské komunity v předsíni synagogy se uskutečnilo 28. září 2000. Na bývalé ženské tribuně v patře je instalována na panelech a ve vitrínách stálá výstava s názvem „Židovská Břeclav“.

Synagoga je chráněná kulturní památka č. 8 507.

Číst dále: Kde nás najdete - Synagoga

Zámeček Pohansko

Na jižním okraji hradiště stojí empírový lovecký zámeček z let 1810 – 1812 vybudovaný podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha, v němž byla po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1997 otevřena archeologická expozice dokumentující výsledky výzkumů slovanského hradiště.

Tento salet náleží do systému lednicko-valtického areálu, jednoho z nejromantičtějších míst na našem území, které pro originalitu a rozsáhlost bylo v roce 1996 zařazeno mezi památky UNESCA. Jedná se o jednoduchou stavbu s se sloupovým portikem v patře a z obou stran přiléhajícími arkádovými křídly s vyhlídkovými terasy. V severním průčelí prvního patra se nachází lodžie s plným parapetem uzavřená 12 jónskými sloupy, na nárožích sdružená do dvojic. Sloupy nesou kládí, profilovanou římsu a atiku. Pod římsou přízemního patra a v čele patrové nástavby jsou kruhové reliéfní medailony a obdélníkové reliéfy se štukovými loveckými výjevy inspirovanými antickými příběhy. Autorem těchto výzdob je s největší pravděpodobností vídeňský sochař Josef Klieber (1773–1850), působící ve službách lichtenštejnského dvora, kde vytvořil mj. i celou řadu reliéfních plastika jednotlivých paletách lednicko-valtického areálu. Plochá fasáda pohanského zámečku poskytla Kliebrovi řadu možností k uplatnění romantických příběhů antických hrdinů. V kruhových medailonech, stylově námětově si velmi blízkých, se odvíjí příběhy, které je možno pojit s bájemi vztahujícími se převážně bohyni lovu Artemidě, v římské mytologii zvané též Diana.

Číst dále: Kde nás najdete - Zámeček Pohansko

Lichtenštejnský dům

Budova, ve které dnes sídlí Lichtenštejnský dům, byla postavena v 80. letech 19. století jako židovská obecná škola. Byla součástí židovského ghetta, které ve své době zabíralo část náměstí a některé přilehlé ulice. Nacházely se zde i další instituce židovské obce – židovská radnice, synagoga nebo rituální očistná lázeň. Svému původnímu účelu sloužila stavba do roku 1923. Za 2. světové války z města definitivně zmizela původní židovská komunita a celá židovská čtvrť byla násilně poničena leteckým bombardováním 20. listopadu 1944.
Dům byl využíván převážně jako škola i v dalších letech. V nedávné historii zde sídlilo Městské muzeum a galerie, které bylo v Břeclavi založeno v roce 1995 jako příspěvková organizace města a budovu využívalo do roku 2007.

Od května roku 2009 slouží stavba jako „Lichtenštejnský dům". Jeho slavnostní otevření proběhlo za účasti prince Wolfganga z Lichtenštejna, který je bratrancem otce současného lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. Dne 23. září 2009 se pak princ Wolfgang stal čestným patronem domu. V tentýž den si Lichtenštejnský dům prohlédl i sám kníže Hans Adam II. v rámci své neoficiální návštěvy jižní Moravy. Ta následovala krátce po navázání oficiálních diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem v srpnu 2009.

V Lichtenštejnském domě v Břeclavi najdete:

• expozici, která vás zavede do historie rodu Lichtenštejnů
• miniatury jednotlivých staveb Lednicko-valtického areálu
• vinotéku s vybranými knížecími víny
• turistické informační centrum

Samotná expozice vás provede historií rodu Lichtenštejnů, od doby jejich příchodu na jižní Moravu v roce 1249 až po současnost. V předcházejících staletích zanechal tento šlechtický rod v našem okolí výrazné stopy v oblasti podnikatelské i kulturní. Ty se staly základem zcela jedinečného přírodního a stavebně uměleckého komplexu, který byl v roce 1996 zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO pod názvem Lednicko-valtický areál.

Číst dále: Lichtenštejnský dům