Pro návštěvníky
Předměty ze sbírek
obraz

Jehlice

Odběr novinek
Facebook

Výuční list zámečníka Karla Opella

 

V období první republiky působilo v Břeclavi hned několik zámečníků. Ačkoli Karel Oppel nepatřil k těm nejznámějším, je jeho příběh možná o to zajímavější.

Narodil se 7. srpna 1894 v Poštorné v rodině baliče na Severní dráze Rudolfa Oppela. V letech 1910‒1913 se vyučil u vídeňského zámečnického mistra Augusta Rambuse. O úspěšném složení závěrečných zkoušek svědčí právě tento výuční list. V jeho zdobném rámu jsou vyvedeny jednak znaky reprezentující jednotlivá řemesla sdružená ve Společenstvu zámečníků, výrobců řetězů, ostruhářů, výrobců hřebíků, vah a závaží říšského hlavního a rezidenčního města Vídně, které výuční list vydalo, jednak erby habsbursko-lotrinské dynastie (vlevo nahoře), města Vídně (nahoře uprostřed) a Rakous (vpravo nahoře). Ve spodní části jsou pak po stranách pečeti Společenstva vyobrazeny veduty Vídně – vlevo pohled na Belvedere a vpravo na vídeňskou radnici. Výuční list se dostal do sbírek Městského muzea a galerie Břeclav – spolu s dalšími předměty  z pozůstalosti rodiny Typltovy ‒ roku 2014 přes PhDr. Emila Kordiovského, kterému jej darovala dcera Karla Oppela Marie Typltová (roz. Oppelová). Je zaevidován pod inventárním číslem D-74. 

Vraťme se ale opět ke Karlu Oppelovi. Po vyučení absolvoval u pěšího pluku č. 84 povinnou vojenskou službu, kterou zakončil v hodnosti četaře domobrany, načež nastoupil 18. listopadu 1918 do zaměstnání jako zámečník na dráze v železniční stanici Břeclav. Tři měsíce nato se oženil s Marií Bartůňkovou z Charvatské Nové Vsi, s níž přivedl na svět výše zmíněnou dceru Marii (zda měli také další potomky, bohužel nevíme). Novomanželé nejprve bydleli v Polní ulici (dnes Sovadinova) čp. 22, poté se v létě roku 1920 zřejmě přestěhovali do domu č. 853, který koupili od Oppelova kolegy, strojvedoucího Jana Wildy. Na koupi domu si však museli vzít poměrně velkou půjčku (11.000 K) od Mariina otce, za niž se zaručili právě nemovitostí na Polní ulici. Poslední zprávou, kterou o Karlu Oppelovi máme, je jeho služební postup 1. dubna 1926, kdy se stal strojvůdcem v Břeclavi a řádným členem Federace strojvůdců v Československé republice.