Pro návštěvníky
Předměty ze sbírek
obraz

Jehlice

Odběr novinek
Facebook

Vyšívané domácí požehnání

2.08.2017 - 1.10.2017

 

Vyšívaný obrázek s korálky a nápisem: „Požehnaná domácnost. Kde láska vévodí, tam mír vždy mládne, mír štěstí jen plodí, Bůh sám tu vládne, kde Bůh sám vládcem, štědrým též dárcem. Helena Doležal“ do břeclavského muzea v roce 2000 daroval pan Šenk z Charvátské Nové Vsi. Jedná se o ručně vyšívané domácí požehnání s datací 1888, zdobené andílky s Pannou Marií Zellskou, které si můžete prohlédnout do 1. října 2017 na výstavě Lidová zbožnost na Slovácku.

Obrázky tohoto typu byly dokladem ženské zručnosti a zároveň texty vyjadřují přízeň domácnosti a osobám v ní žijících. Často bylo domácí požehnání umístěno nad dveřmi. U dveří měla své pevné místo i kropenka se svěcenou vodou přinesenou z kostela, kterou se lidé žehnali ráno po probuzení, večer před spaním a při odchodu z domu.

Určitý řád panoval v uspořádání celé jizby či světnice. V jedné místnosti se vařilo, jedlo, spalo, pracovalo, besedovalo se sousedy, rodilo i umíralo. Podle tradice se světnice členila na „mužskou“ a „ženskou“ část. Prostor u dveří a topeniště byl přidělen ženě, která odedávna zastávala úlohu „strážkyně ohně“ a také se zde odbývala velká většina ženských prací. Proti topeništi, ve vzdálenějším rohu světnice, stál stůl s židlemi a lavicí a tato část byla považována na „mužskou“. Tento roh se stolem, lavicí, koutní skříňkou a svatými obrázky byl označován jako tzv. „svatý kút“.

Do závěsné skříňky se odkládaly nejrůznější cennosti, bohoslužebné knížky, důležité dokumenty apod. Ve svatém koutě visel také krucifix obklopený svatými obrázky, které byly horní částí záměrně odkloněny od zdi, jelikož se věřilo, že to zvyšuje jejich účinnosti, protože se více leskla skla a světec na obrazu vypadal jako by se díval do prostoru na rodinu, kterou měl chránit. Svaté obrázky si většinou lidé přinášeli z poutí na památku, nebo je získávali darem při významných okamžicích v životě, jako byla např. svatba. Kříž či svatý obrázek se zavěšoval také mezi okna a k ochraně při bouři se v oknech rozsvěcovaly svíčky.

Nad stolem visela dřevěná či slaměná holubička-symbol Ducha svatého, nebo byl nad stolem zavěšený „muší ráj“ ze slámy. Vedle stolu či postele často stával kosten či truhla, které rodina využívala nejen jako úložný prostor, ale také jako domácí oltářík. Na kosten byl postaven krucifix, svícny či plastiky Panny Marie a jiných světců a k tomuto místu se lidé obraceli při každodenních modlitbách.

 

Mgr. Jana Štylárková